Rostliny – milí poslové přátel
Uvědomila jsem si to již před mnoha lety, když jsem procházela své rostliny, kontrolovala jejich stav a těšila se z jejich krásy. Vlastně to začalo kalamondinem Drysický, citrusem, který jsem původně ani nechtěla. Ale na jedné dubnové členské schůzi našeho brněnského klubu mi daroval jeho roub jeden z nestorů našeho citrusářství – pan A. Dobeš z Drysic. Odrůda vznikla v jeho oranžerii jako náhodný semenáč, zřejmě se jedná o křížence mezi kalamondinem a krvavým pomerančovníkem. Pan Dobeš tehdy přišel na schůzi jen na otočku, aby se pozdravil s přáteli a donesl mi onen roub. Tehdy jsme netušili, že p. Dobeše vidíme naposledy … odešel jen o pár týdnů později. To bylo v r. 2003. Roub se ujal a na podnoži trifoliáty pěkně prospíval. Párkrát jsem si říkala, že kdyby nebyl památkou právě na p. Dobeše, na téhle odrůdě bych nijak netrvala. Jenže: pokaždé, když jsem rostlinu viděla, upravovala, přesazovala, byla s ní spojená vzpomínka na skvělého člověka a významného citrusáře. O pár let později jsem získala rostliny ze sbírky p. Urbana z Korýtek. Bylo to na podzim r. 2011 a p. Urban se s námi také rozloučil již během následující zimy. „Mičurinec“, mandarina unshiu vyrytá ze záhonu jeho skleníku, u mne v nádobě také nádherně roste a utěšeně plodí, takže je také milou připomínkou nezapomenutelného citrusáře. A jak jde čas, rostliny ze získávaných roubů rostou (ale žel i odcházejí) a já mám doma stále více památek a milých upomínek vzácných přátel. Když se kochám krásou těch rostlin, vděčně na všechny ty přátele vzpomenu, a těm, kterým ještě mohu, pošlu e-mail nebo zavolám. Věřím, že rouby z mých rostlin dělají podobnou radost i službu zase u jiných…
Proto, přátelé, pamatujte, že s rostlinou nebo roubem, který darujete, darujete i vzpomínku či připomínku vás samých. Svět je pak mnohem hezčím a přátelštějším.
Tak ať ty naše vzpomínky na přátele dlouho a krásně prospívají!!!