Sunkat – proměna plodů
Po 14 letech, co jsem doma pěstovala tuto rostlinu z ITSZ a plodů se dočkala jen sporadicky, konečně nastal v loňském jaru (2018) masivní nakvet celé koruny. Větev, která plodila jako jediná v předchozích letech (na sunkat zcela netypické plody – sladké, výborné chuti a zcela bez semen – viz předchozí článek), odumřela, zato na všech ostatních větvích bylo na stovky poupat. Nechala jsem rostlinu, aby si sama poupata a pak malé plůdky redukovala, takže na podzim dorůstalo ještě dobře přes stovku plůdků. Rostlina šla na zimu (po výstavě v BZ) na osvědčené místo v nevytápěném pokoji, kde plůdky ještě trochu dorůstaly a pak během prvních měsíců 2019 se začínaly postupně vybarvovat. Trochu mne překvapilo, že na rozdíl od předchozích plodů zůstávalo oplodí jen světle oranžové se zelenými či zelenožlutými skvrnami a to bez ohledu na situování plodů za jižním oknem. Čekala jsem, zda se plody přece jen postupně lépe nevybarví, než jsem konečně začátkem března utrhla na zkoušku první plod. Po jeho ochutnání mne čekalo další překvapení – a pořádné. Plod byl se žluto-oranžovou, šťavnatou a kyselou dužninou s několika semeny! Nebyla to náhoda – během března jsem sklidila několik dalších plodů, s dužninou světle oranžovou a kyselou jako u kalamondinu. V každém plodu opět několik pěkných semen. Plody tedy byly konečně takové, jako by u sunkatu měly být. Zkusila jsem jich několik vyset do květináče k matečné rostlině. Vždyť právě ta semena byla důvodem, proč jsem tuto maloplodou tropickou mandarinu začala pěstovat. Vzhledem k původu sunkatu v tropickém pásmu a jeho mělkému kořenovému systému s odolností vůči vysoké hladině spodní vody by mohlo jít o výbornou bytovou podnož.
Uvidím, jak se to bude s rostlinou a hlavně jejími plody vyvíjet v dalších letech. Je možné, že předchozí sladké bezsemenné plody byly na větvi, která byla výsledkem nějaké zajímavé mutace a třeba ještě nějaká podobná větev mi znovu vyroste. To ukáže čas.
