Carvalhais IH
Carvalhais IH
Rostlinu jsem koupila při výstavě na Kociánce v Brně koncem roku 2001. Je roubovaná na trifoliátě a na identifikačním štítku byla odrůda napsána foneticky – Karvale. Pěstuji ji v nádobě s letním umístěním na zahradě. Dosavadní pěstování naznačuje, že moje rostlina není Carvalhais, ale jedná se velmi pravděpodobně o novou odrůdu, vzniklou náhodnou mutací očka roubu. Pracovně ji proto označuji Carvalhais IH.
Popis mandariny Carvalhais v odborné literatuře udává, že se jedná o hybridní ranou mandarinu, zařazenou do skupiny C. reticulata. Odrůda vznikla v Portugalsku jako kříženec neznámého původu, jehož jedním z rodičů je zřejmě C. deliciosa – mandarina Středozemní. Hojně se pěstuje v Portugalsku, částečně se vyváží i do sousedních zemí. V bývalé Jugoslávii byly množeny klony ze šlechtitelské stanice v Ajacciu Carvalhais SRA 3, 23 a 25. Plody jsou střední až velké, zploštělé, někdy až kulovité nebo oválné. Oplodí středně silné, tuhé, přiléhající, v plné zralosti oranžové. Dužnina šťavnatá, příjemně nakyslá. Stářím plody ztrácejí na kvalitě. Četná, vysoce polyembryonická semena. Plody vydrží dlouho na stromě, aniž by se zhoršila jejich kvalita. Strom je vzrůstný, vzpřímeně rostoucí, listy podobné listům klementiny.
Strom této mandariny, dovezený v 90. letech z Chorvatska a vysazený ve volné půdě skleníku na Kociánce, je oproti popisu odrůdy zcela bezsemenný.
Moje rostlina byla první dva roky spíše pro zlost – prakticky nerostla, přirůstala po nanejvýš dvou listech v jedné růstové periodě a to pouze na kmínku. Pak se konečně u mne aklimatizovala, začala růst a na jaře r. 2004 nasadila ještě na zimovišti v mé „zimní minizahradě“ svá první tři poupata. První z nich rozkvetlo 14. dubna, nasadil se i plůdek, který jsem jako jediný ponechala na zkoušku, ten ale brzy samovolně opadl. Při letnění na zahradě se v červenci vytvořilo ještě 1 pozdní poupě, ale to jsem odstranila. Zimu 2004/2005 přečkala ve výborném stavu v nově zrekonstruovaném skleníku, kam byla pokusně umístěna na podzim r. 2004.
Na jaře 2005 nasadila pět poupat. Skleník je jen mírně temperovaný bez jarního (i podzimního) přitápění a tak první 2 poupata rozkvetla již na letním stanovišti venku na zahradě 20.května, poslední se otevřelo o 10 dní později. Ze všech poupat se nasadily plody, takže jsem s ohledem na velikost rostliny (byla v květináči průměru 16cm) i její první plodnost redukovala na 3 plody a počítala s tím, že si může ještě provést dodatečnou redukci sama rostlina. Brzy poté jsem si všimla, že plůdky jsou nějaké podivné, brázděné rýhami (jako poledníky na zeměkouli). Jak plůdky rostly, bylo patrné, že na všech třech se vytvořila zvláštní žebra či žebrovité nárůstky, takže plody byly velice dekorativní a spíše, než mandarinky, připomínaly plody okrasné bigarádie Consolei.
Plody byly dost velké (cca 39x60mm), koncem září jeden v žebru praskl, tak jsem ho sklidila 26.10., když oplodí začínalo žloutnout a žebra byla stále tmavě zelená. Byl velmi dobrý, byť s výraznou kyselostí, a zcela bezsemenný. V půli listopadu (již na zimovišti ve skleníku) byly oba zbylé plody už světle žlutooranžové, žebra světle zelená a oplodí mírně "puflé" - plody tudíž už musely být zralé. Sklidila jsem tedy druhý z nich a byl opravdu výborný.
Poslední jsem nechala „na Ježíška“ – ve skleníku bylo stejně už měsíc kolem nuly popř. jen mírně nad nulou. Kupodivu se plod i v těchto teplotách pomalu dobarvoval, žebra se už barvou v podstatě neodlišovala od zbytku oplodí. Chuť už nebyla tak výrazná ani tak výborná jako v listopadu a membrány segmentů byly tužší.
Zima 2005/2006 byla extrémně krutá a dlouhá - teplota ve skleníku mi opakovaně klesala pod -3°C, dvě noci v lednu 2006 dokonce na -5 až -6°C. V místě rostliny, přestože byla poměrně blízko topidlům, tehdy poklesla na -5°C. Oslabená plodností částečně omrzla, musela jsem odstranit výhony z letní růstové periody předchozího roku a vytvořilo se jediné poupě. 
Rozkvetlo 7. června a bylo sprášeno pylem z mandariny Kinnow (nechtěla jsem ponechat nic náhodě). Na nasazeném plůdku jsem pak asi po 3 týdnech znovu objevila žebra, stejná jako předchozí rok. Rostlinu jsem dala toho roku počátkem listopadu na klubovou výstavu. Plod byl v té době ještě temně zelený bez náznaku nějakého dozrávání. Po návratu z výstavy jsem dala rostlinu na okno pokoje, aby mohl dozrát. Plod po pár dnech začal ztrácet zelenou barvu, 
ale ještě koncem prosince byl na okně s radiátorem sotva žlutozelený až světle žlutooranžový a nezdálo se, že by se dále vybarvoval. Se zkušeností s posledním plodem předešlého roku jsem jej raději 29.12.2006 sklidila. Byl zploštělý s maličkým krkem ze žeber (u stopky ještě zelených), 64x46mm, váha 90g. Žel, chuťově se podobal tomu poslednímu loňskému plodu.
V následující sezóně rostlina odpočívala, nenasadila ani jediné poupě, ale dobře přirůstala. Velmi ochotně se tvaruje na štíhlé vřeteno.
Na jaře r. 2008 Carvalhais kvete (opět) jen sporadicky, nasazuje jen 6 poupat, která postupně rozkvétají od 18.5. do 30.5. Ze všech se vytvářejí plůdky.
Tentokrát jsem plůdky hlídala a prohlížela velmi pozorně již od jejich nasazení – na všech se utvořila žebra a byla rozeznatelná již od počátku. Jak plody rostou, jsou žebra (právě jako předchozí roky) stále výraznější, takže lze jen těžko pochybovat o tom, že žebra jsou pro plody této rostliny typická a nejedná se o nějakou sezónní anomálii. 
V půli září vzhledem k nepříznivému průběhu léta s velkými teplotními výkyvy ukončuji letnění a rostlina je tentokrát umístěna do domu na parapet jižního okna nevytápěné místnosti. Plody ještě narůstají, ale počátkem října, asi po dvou týdnech doma, začínají mezi žebry znatelně zesvětlovat. V příštích dnech budou již jen dozrávat. Počátkem listopadu je rostlina představena na klubové výstavě v Brně a pak umístěna na zimu do skleníku.
Plody se začínají vybarvovat do světle žlutozelené barvy jen velice pomalu a neochotně, tak 1. plod trhám ještě se skoro světlezeleným oplodím 26.11. Má průměr 56x41mm, váha 65g, oplodí silnější, lehce loupatelné, jamka volná. Dužnina oranžová, šťavnatá, bezsemenná, sladkokyselá s výraznějšími kyselinami, velmi chutná, silnější membrány. V průběhu prosince sklízím další plody. Jejich váha se pohybuje mezi 60 a 75g, ostatní znaky a charakteristika plodů je shodná s 1. sklizeným plodem. Ačkoliv plody prakticky více nevybarvují (o vánocích jsou stále jen žlutozelené), mají konzumní zralost a jejich šťavnatost ani chuť se zatím od konce listopadu nijak nezhoršuje. 
Jen membrány mi připadají trochu tužší. U plodů sklízených v prosinci bylo navíc oplodí jakoby „odvodněné“. Okrasná žebra a nárůstky jsou tento rok na zbylých dvou plodech mimořádně krásně znatelné.
Poslední plod nechávám dále na rostlině – jsem zvědavá, zda se v mých nevlídných podmínkách (ve skleníku je jen kolem 0°C, max. do +6°C) ještě aspoň trochu lépe vybarví.
V lednu absolvoval mírné přemrznutí (-2°C). Sklízím ho koncem března, těsně před odjezdem na dovolenou. Je vybarvený alespoň do světle oranžova, na žebírku zůstává stále ještě poslední zelená skvrna. Ohledně jeho chuti po předchozích zkušenostech s „přetaženými“ plody mnoho neočekávám, ale je pro mne velmi milým překvapením. To „skladování na větvi“ ani přemrznutí plodu nejen nic neubralo na šťavnatosti i aroma dužniny, ale zvýšila se sladkost, takže plod byl opravdu výborný.
Zimu 2008/2009 rostlina přečkala zcela bez problémů, již v polovině dubna raší nové výhony a nasazují se četná poupata (cca 60). Prvních 7 poupat rozkvétá již 6.5. (o 2 týdny dříve, než předchozí roky) a o dva dny později přenáším rostlinu (jako jednu z posledních) ze skleníku k letnění na zahradu. V půli měsíce je rostlina již v plném květu. Květy jsou krásné, poměrně velké (podobné květům mandarin unshiu) s průměrem cca 2,5cm a na nejdříve odkvetlých poupatech jsou nasazené plůdky. Při bedlivějším pohledu je na nich znatelné ono typické „poledníkové“ rýhování.
Poslední květy se otevírají 22.5. Vzhledem k tomu, že z každého květu se vyvíjí plůdek, začínám postupně redukovat přehuštěné plody. 
V první třetině června je na rostlině kolem 40 plůdků s průměrem 8 až 10mm.
S další redukcí jsem čekala, zda si ji rostlina přece jen ještě neprovede sama, ale nakonec jsem musela (byť s těžkým srdcem) odstřihávat nadbytečné plody sama. Kvůli výstavě (a výročnímu roku založení klubu) jsem ponechala celkem 22 plodů, pravidelně rozmístěných po celé rostlině. Přes skutečně mimořádně špatné léto je rostlina udržela všechny a v počátku října se začalo oplodí pomalu zbarvovat do světle zelené až nažloutlé. 1 malý plod (průměru jen cca 35mm) jsem odstřihla a vezla na ukázku na návštěvu v Korýtkách a Plzni. O dva dny později jsem jej ochutnala – byl evidentně podtržený, oplodí ale už loupatelné, dužnina lehce oranžová, nevýrazná, chudě šťavnatá.
S ostatními plody jsem rostlinu ukázala na výstavě a po jejím skončení (1.11.) jsme několik plodů (abych odlehčila přetížené rostlině) ochutnali. Stále ještě byly podtržené či nedorostlé, již ale šťavnatější a dost kyselé. Po výstavě jsem nechala díky příznivému počasí rostlinu ještě venku na zahradě. Plody se pomalu vybarvují dožluta (mnohem pomaleji, než plody na taktéž venku ponechané mandarině unshiu Miyagawě nebo ve skleníku Miho) a na větších z nich je uvolněné (mírně puflé) oplodí. Plod (jeden z větších) sklizený 24.11. s průměrem cca 50mm, je již velmi chutný, šťavnatý, kyselo sladký (s vyšším podílem kyselin). Ve srovnání s plodem Miyagawa, který ochutnávám hned vzápětí, je výraznějšího aroma i mírně sladší při srovnatelném podílu kyselin. Další plody budu sklízet postupně později a zaznamenávat změnu v jejich chuti s postupem dalšího zrání.
Tato rostlina má ještě jednu charakteristickou zvláštnost: i její listy mají netypický vzhled – bez ohledu na podmínky pěstování (světlo, teplo, zálivka, výživa…) jsou miskovitě, mnohé až esovitě prohnuté. Spíše připomínají listy mandariny unshiu než klementiny. Jsou tmavě zelené, řapíky mají úzce lemované, na některých listech jsou úzká křídla. Několik roubů bylo již naroubováno i na jiné podnože a ukazuje se, že i na nich se uchovává ona typická deformace listů.
Plody potřebují poměrně dlouhou dobu k vybarvování oplodí (min. 2 měsíce – dle umístění rostliny a teploty). Dužnina je oranžová již při zelenožlutém oplodí. V té době jsou plody již šťavnaté, s nižším obsahem cukru a výraznou kyselostí. Nejlepší chuť mají v době, kdy je oplodí vybarvené do světle oranžova, na žebrech mohou být ještě zelené skvrny (vyvážená výborná sladkokyselá chuť). Prospívá i mírné přemrznutí plodů na rostlině (cca -3°C). Plody jsou bez semen, dobře se oddělují od stopky.
Tuto odrůdu v současnosti zkoušejí další dva pěstitelé – Kamil na citranži a Ivan na bigaradii. Co mám zprávy, i na jejich podnožích a v jejich podmínkách se již brzy po naroubování objevují ony typické deformace listů. Fotografie jejich rostlin jsou ve fotogalerii. Třetí pokusnou rostlinu (na trifoliátě) jsem dala na testování koncem dubna 2009 Petrovi.
Prosinec 2008, aktualizace listopad 2009
Postřehy z vývoje rostliny a pěstování od Kamila (výběr z e-mailů)
Kamil 29.4.08
Mimochodom, mandarinka Carvalhails, od Vas, mi prave rasi, ako vsetky
citrusy a pozorujem na nej, ako sa na novych vyhonkoch listky stacaju akoby
do spiraly. To iste pozorujem na mandarinke unshiu Okitsu. Vyhonok postupne
rastie a listky sa zvacsuju a narovnavaju. Myslim si, ze Carvalhais je
povodom tiez z japonskych mandarin...
Kamil 30.4.08
Ďakujem za vysvetlenie. Áno, aj moja Carvalhais má deformované zrelé
listy, aj nové lístky sa deformujú. Napadá ma otázka, či nemôže táto deformácia byť spôsobená nejakým virovým onemocnenim…
Kamil 4.10.08
Mandarina Carvalhais IH je naočkovaná na podnož Citrange Carrizo semenáč. Carrizo je jeden z posledných semenáčov roku 2006 od Zdeňka Černocha, pôvodne určený na odpis, kvôli zdeformovanému kmienku.
Od pani Ivy som získal 2 očkový vrúbeľ 27.8.2006, očkoval som na podnoži ešte tento deň. Očko sa prijalo ale rašilo až na začiatku apríla 2007. Rastlina je od začiatku pestovania vitálna. Má silno tmavé listy kosákovito stočené do obidvoch strán, listy sú lyžičkovito poprehýbané, je to vidieť na detailných fotkách. ( tu môžte vložiť fotky, ktoré posielam. J )
Keď rastlina raší, tak nový výhonok je stočený do špirály a postupne ako sa predlžuje, tak sa narovnáva. Na listoch sa občas vyskytnú puklice a svilušky, ktoré hneď odstraňujem.
Tento rok koncom leta listy začínajú žltnúť, jako staré tak aj nové z letnej rastovej periódy. Pripisujem to vysokým teplotám počas leta.
Rastina doteraz zimovala v pivnici pri teplotách okolo
Poznámky zo zápisníka:
27.8.2006(Ne):
Vrúbeľ získaný od Ing. Ivy Hažmukovej, Brno. Pôvod: Ústav Kociánka. Mutácia pôvodnej odrody Carvalhais (deformované listy, rebrované plody), očkovaný 27.8.2006 na Citrange Carrizo
10.9.2006:
Výška:
10.3.2007:
Očko ešte nerastie, je naliate, pdnož už rastie, raší, prenesená do bytu asi
4.4.2007:
Očko veľmi pomaly raší asi od 28.3.2007 ( týždeň),
14.4.2007:
Očko raší,
7.5.2007:
Už nerastie, vyzrieva, asi
28.7.2008:
Raší, 3. rastová perióda,
3.11.2007:
Nerastie, zdravá, v pivnici je už týždeň
4.4.2008:
Zdravá, raší
7.9.2008:
Zdravá, raší, ojedinele puklice
Náhledy fotografií ze složky Carvalhais IH
