Citrusy po naroubování
Citrusy po naroubování
Univerzální návod, se kterým ani naprostý začátečník nemůže udělat chybu, je uveřejněn na klubových stránkách brněnských citrusářů:
- Je třeba
udržet příznivé mikroklima okolo naroubované rostliny – roubu, aby nám
roub do ujmutí nevyschl, neboť nemá možnost čerpat vláhu (mízu)
z podnože, dokud nesroste
a) zakryjeme rostlinu 2l PET průhlednou láhví
s uříznutým dnem a ovlhčenými stěnami
b) Navlečeme PVC sáček, kterým zakryjeme celou rostlinu,
vyztužíme drátem nebo jinak, a to tak, aby se listy ani rostlina nedotýkaly
vlhkého povrchu sáčku
c) překryjeme roubovanou část sáčkem, podvážeme a dovnitř
vstříkneme vodu malým otvorem nebo vpichem injekční stříkačkou, popř. vložíme
vlhkou vatu. Voda ani vlhká vata nesmí být ve styku s roubem a roubovaným
místem
- Teplota po naroubování by měla být v rozmezí
20 až 27oC, nejlepší teplota 24 až 26oC, při k které roubovanci nejlépe srůstají.
- Rostliny je třeba umístit na dobře osvětlené místo,
ale chránit před přímým slunečním zářením ( přehřátí, spálení právě
vyrážejících výhonků – oček).
Tento návod je výsledkem mnohaletých zkušeností pěstitelů s roubováním citrusů a nezáleží ani na našich konkrétních podmínkách umístění roubovanců ani na stavu a síle podnoží. Pro naprosté začátečníky, kteří dosud nemají s péčí o čerstvě naroubované citrusy žádné zkušenosti, je skutečně nejlepším návodem, jejž by se měli co nejpřesněji držet.
Postupem času spolu se získáním vlastních zkušeností hledá obvykle pěstitel způsob, jak by to mohlo jít jinak a v jeho konkrétních podmínkách ještě lépe či jednodušeji. Právě díky různým podmínkám tak vznikají i více či méně odlišné návody, rady a doporučení, které jsou u autora návodu tím nejlepším řešením, ale u jiného mohou způsobit naprostý neúspěch.
V době, kdy jsem začínala s citrusy a M. Býček mi narouboval mé první podnože, jsem bydlela v panelovém domě a pracovala v kanceláři secesní budovy s dvojitými kastlovými okny, orientovanými na východ. Právě na jejich parapetu byly umístěny mé první tři naroubované citrusy. Ve velkém igelitovém sáčku, na jehož stěny byla nastříkána voda. Víc dělat nebylo třeba – umístění bylo optimální, rostliny měly dostatek světla i tepla, přehřátí díky dvojitým oknům nehrozilo. Dnes musím přiznat, že jsem měla velké štěstí. Tehdy jsem neměla k dispozici žádnou literaturu, žádný návod, ale na druhou stranu jsem měla zkušeného poradce hned vedle v kanceláři.
Další naroubované podnože již jsem musela mít doma v paneláku a jediným místem, kam se daly rostliny umístit, byl úzký parapet západního okna. Přestože měla velká okna dvojitá skla, bylo nezbytné přes nejteplejší hodiny při jasných dnech rouby nějak chránit, jinak bych je na parapetu brzy uvařila (což se mi, žel, také „podařilo“). Jako nejlepší řešení se tehdy ukázaly velké igelitové sáčky s výškou alespoň 15cm nad roub, trochu propíchané v horní části (pro únik přebytečného tepla), do nichž se nalilo trochu vody. Jeden dolní roh sáčku se ohnul a spustil pod parapet a právě v něm byla voda nalitá. Čím více se prostor v sáčku zahříval, tím více se sáček orosoval vodou z rožku sáčku a tím se jednak snižovala teplota kolem roubů, jednak orosení na stěnách sáčku tvořilo ochrannou clonu, rozptylující sluneční paprsky. Tak se vytvářela „automatická regulace“ vzdušné vlhkosti kolem roubů v závislosti na teplotě. Když slunce přestalo svítit, voda zase po stěnách stekla zpět do rohu sáčku…Do sáčků se někdy vešly 2 až 3 rostliny a sáčky se ovšem nesměly dotýkat roubů a pokud možno ani skla okna (ponechaná vzduchová mezera mezi oknem a stěnou sáčku pomáhala rovněž proti přehřívání). V opravdu velmi slunečných dnech asi od půli května však již ani toto opatření nestačilo – bylo potřeba rozptýlit pálící sluneční paprsky již před sáčkem. A zároveň ubrat roubům co nejméně světla. Tehdy se mi nejlépe osvědčil hedvábný papír, přilepený přímo na sklo před rouby izolepou. Odrážel a rozptyloval sluneční paprsky a zároveň minimálně ubíral na světelné intenzitě za oknem na parapetu. Mohl na okně zůstat i ve dnech, kdy bylo zamračeno, aniž by rašící rouby trpěly nedostatkem světla. Sundávala jsem jej až v době, kdy byly nové výhony roubů již dostatečně otužilé a sáček zcela otevřen. Toto řešení jsem používala po celou dobu svého pěstování (a roubování) v paneláku.
Článek je rozepsán a bude postupně doplněn o mé další zkušenosti