Psidium cattleianum - jahodový strom
Psidium cattleianum (jahodový strom)
Pěstuji psidia cattleiana (jahodový strom) i jejich žlutoplodou varietu lucidum již od počátku 90. let - z toho první léta v paneláku s letněním na balkoně.
Dávám je ven na přelomu dubna a května (občas je trochu popálí mírný mráz), sklízím až po poklesu k nule popř. i přejití mrazíkem (pokud mají plody, max. do -1oC). Zimují v hale při teplotě +14 až +18°C. Pokud mají zálivku odpovídající teplotě prostředí, pak je to bez problémů s opadem listů. Pokud rostliny v této fázi podsuším do vadnutí listů, následuje značný až masivní opad zelených dehydrovaných listů (nezřídka 50%). Nasazené plody na základním druhu přesto postupně dozrávají, na lucidu padají zelené ekvivalentně k opadu listů. Po výstavě v r. 2004 jsem měla více než 50% opad listů na vystavených rostlinách a přesto pak v létě již byly všechny opět nádherné a po jarním přejití mrazem -6°C (!) nakvetly a plodily jako o závod. Stáří rostlin je 23 a 15 let (červenoplodá), lucidum 14 let.
Zkušenosti z pěstování:
Psidium cattleianum je krásná, vděčná, dekorativní a nenáročná subtropická rostlina s velice chutnými plody.
Psidium je takový docela nezmar, dokáže obrazit i z větví několik let starých ba i z holého kmene. Aby se udržela pěkná korunka, je potřeba zaštipovat - nejlépe za 3. dvojicí listů resp. u lucid za 2. až 3. dvojicí (větvičky bez plodů), nebo nad posledními poupaty. Kvete totiž na letorostech z loňských a možná i předloňských větví. Nevyzrálé koncové větvičky, z nichž opadnou všechny listy, později zasychají, tak je stačí na jaře vylomit. Psidium snáší dost hluboký řez a spokojí se i s relativně malým květináčem. Letos jsem přesazovala v pozdním létě kvůli výstavě a to po asi 4 letech a těžko jsem hledala mezi kořeny vůbec nějakou zeminu. Pak samozřejmě se v teplejším prostředí (po předchozích poklesech teplot venku k nule popř. i těsně pod ni) strašně těžko hlídá dostatečná zálivka, prvních pár dnů vždycky rostliny nechtě přisuším a opad listů je nevyhnutelný. Někdy s nimi spadne i pár zelených plodů. Když ale byla rostlina ještě mladá a já pravidelně přesazovala do stále větších nádob, listy skoro nepadaly - a to ani po přenosu z balkonu do suchého, teplého bytu paneláku. Letos jsem si to ověřila i u mých starších rostlin – do konce listopadu zatím nespadl vůbec žádný list!
Tvarovat ho můžete v podstatě jak chcete. Pokud chcete hlavně dekorativní rostlinu, tvaruje se stromeček - já u svých rostlin v posledních letech upřednostňuji "šplhavou" korunu kvůli místu - trochu na způsob vřetena. Pokud ale chcete hlavně plody, je výhodnějším tvarem keřík - a tak jej také obvykle prodejci tvarují. Můžete také nechat dole keřík a osamělý výhon vyvázat na kmínek se zaštípnutím tam, kde chcete mít 2. patro - tedy korunu.
Musím doplnit: psidia řežu (a opravuji tvar) vždy bezprostředně poté, co je vynesu letnit ven. V chladu zastavují růst (pokud již mi doma začaly rašit) a tak je pro ně řez nejméně zatěžující. Jinak jen odlamuji popř. odřezávám suché větvičky. A v létě venku pak samozřejmě zaštipuji. Poupata jsou naštěstí na výhonech zřetelná již od rozvinutí lístků z listového "zámotku", tak se nemusíte bát, že si časným zaštípnutím snížíte možnou úrodu.
Psidium se u nás množí téměř výhradně výsevem semenáčů. Řízkování je v amatérských podmínkách velice problematické – mně osobně se zařízkovat nepodařilo. V literatuře se uvádí i možnost štěpování semenáčů (několik mých pokusů o přiroubování plodného výhonu popř. výhonu z jiného semenáče pro zajištění pozdější zaručené plodnosti bylo rovněž bez úspěchu).
Psidium potřebuje řádnou a hojnou zálivku, může i občas zůstat stát ve vodě (zejména v parném létě). Hnojím jen občas se zálivkou plně rozpustnými hnojivy (Krystalon plod a květ, v předjaří K. start, občas hnojivo s guanem), při přesazování přidávám do substrátu Býčkovo hnojivo a rohovinu.
Na škůdce psidium netrpí, za dobu mého pěstování jsem nenašla na žádné rostlině jediného škůdce, a na rozdíl od citrusů mi do kořenů nikdy nenalezly ani žížaly.
Dokud psidium není schopné plodit (jako semenáč nejdříve po 3 letech), je pro jeho rychlejší růst výhodnější pěstování non-stop s odpovídající zálivkou a hnojením. Zimní klid nebo snížené teploty nevyžaduje, snáší ústřední topení i méně světla (samozřejmě ne přítmí!). Tím méně světlem míním umístění na okně nebo blízko u něj (může být i těsně za řídkou záclonou). Při teplém zimování a růstu nonstop ale hůře až problematicky nakvétá. Zimní klid je dobré nahradit alespoň časným vynesením ven – tři týdny snížených teplot (dubnových a raně květnových) jsou pro stimulaci kvetení postačující.
Psidium je nanejvýš vhodné letnit – na slunci (popř. pod stromem v přistínění), při střídání teplot, získává rostlina vyšší odolnost, listy jsou tužší, tmavěji zelené a dekorativnější, než z bytu. Pokud je rostlina vynášena ven již v dubnu, je vhodné ji nejprve přisadit k domovní stěně (pro ochranu vůči mrazíkům), pokud později, pak zprvu trochu přistínit, než si zvykne na přímé slunce a listy „vytvrdnou“.
Do tří let ho nevystavovat teplotám blízkým k nule. Chlad potřebuje až pro stimulaci květů a jejich vývoj. Otužovat postupně se zvyšujícím se stářím rostliny. Mírný mráz rostlině nevadí až tak po 5. roce života - ale již při -1°C jsou poškozeny rostoucí lístky, -3°C nevytvrdlé listy spolehlivě sežehne (zčernají a odumírají). Staré listy to vydrží, ale mohou získat bronzový nádech. Odmrzlé výhony jsou pak velice rychle nahrazeny jinými ze všech možných (zdá se že někdy i nemožných) oček - psidium pak roste jako o závod. Při těch ranních -6°C, které mi psidia "přejely" v květnu 2005, zmrzly jak rostoucí výhony, tak všechny listy, vyrostlé doma přes zimu. Staré listy dostaly silně bronzový nádech (z lícní strany), který ale postupem léta pomalu ustupoval obvyklé tmavé zeleni. Musím zdůraznit, že psidia byla sice na mraze, ale v závětří domu.
Lucidum je i jako semenáč spolehlivě samosprašné, červenoplodé cattleianum je částečně až silně a někdy i zcela cizosprašné. Vzájemně se opylovat nemíní. Tak žel musíte mít někdy 2 rostliny, abyste si opravdu vypěstovali "stromové jahůdky". Květy jsou krémově bílé, velice zajímavé a krásně, intenzivně vonné. Jsou otevřené obvykle 2 dny. Opylují je včely ale i vítr. Plody základního druhu jsou tmavě červené s velikostí průměrně 2 až 2,5cm (dle násady, stáří stromu a samozřejmě péče při pěstování v nádobě již od 1cm až do 3,5cm). Slupka je lehce natrpklá, dužnina je bílá, ke slupce narůžovělá až růžová, skvělé chuti opravdu velice podobné jahodám. Obsahuje drobná semínka (asi 5 až 10), která při jídle nevadí. Nejchutnější jsou plody ve chvíli, kdy vám při lehkém doteku zůstanou v ruce. Lucidum má plody citrónově žluté, trochu větší (u mne v průměru cca o 5mm) s méně kyselinami, slupka je tužší bez trpkosti. V mých podmínkách mají sklon předčasně opadávat, ale pokud jsou alespoň nažloutlé, na teplém místě v pár dnech dojdou.
Psidium cattleianum je snad nejvděčnější subtropická rostlina a já ji vřele doporučuji nejen začátečníkům.
XI.2006